Sestry a bratři Vltavané, vážené hosté
Nedávno jsme se rozloučili s rokem 2018, rokem 100. výročí naší státnosti. Při této příležitosti jsme si připomněli z naší nejstarší kroniky události toho období.
Ale vraťme se do uplynulého roku, a dovolte mi, abych stručně připomněla události, které jsme společně v tomto roce prožívali. Kromě pravidelných výborových a členských schůzí se uskutečnilo mnoho významných akcí.
Je již tradicí, že rok začíná přípravou Vltavanského plesu. Loňský již 121. ples zaznamenal příznivý ohlas veřejnosti a také nezanedbatelný finanční zisk pro spolek. Druhý den se konala Valná hromada, na níž byl zvolen nový výbor. Předsedou spolku Vltavan Davle byl zvolen bratr Josef Bílek po odstupujícím, dlouholetém a oblíbeném předsedovi bratru Františkovi Dolejším. Matkou praporu byla zvolena sestra Olga Volešáková za zemřelou sestru Miladu Švelblovou.
Následně se konaly Valné hromady a plesy bratrských spolků, kam byli vysláni zástupci z našich řad.
22.března se konal slavnostní křest knihy Jiřího Svobody – Historie voroplavby v Čechách. Tohoto aktu v historické knihovně Strahovského kláštera jsme se v krojích v hojném počtu zúčastnili.
Koncem dubna jsme se opět v krojích zúčastnili začátku plavební sezony z Prahy do Slap.
Druhou květnovou neděli jsme oslavili spolu s Městysem Davle a dětmi z Mateřské školy Svátek matek.
26.5.jsme podnikli zájezd do Jindřichova Hradce do muzea v Zámeckém mlýně. Stálá expozice – Rybníkářství, lesnictví a voroplavba nás velice zaujala.
7.června jsme byli přítomni slavnostního křtu nového parníku Grand Bohemia v Praze. Zúčastnilo se 12 krojovaných bratrů a sester.
Velkou událost, 120.výročí založení Vltavanu ve Štěchovicích jsme prožívali 16.června společně spolu s bratrskými spolky.
Ve dnech 30.8.-2.9. 2018 se konalo již 21.setkání MVA tentokrát na řece Piavě v Itálii. I této akce jsme se společně s Vltavany z Prahy, Štěchovic a Purkarce zúčastnili.
Na březnový křest knihy Jiřího Svobody – Historie voroplavby v Čechách navazovalo 5.září ,,Kafíčko pro seniory,, pod záštitou Městyse Davle. I tam byli zástupci našeho spolku přítomni.
8.-15.9. se tradičně konal ozdravný zájezd do Štúrova, který je velice oblíben nejen v řadách Vltavanů.
Dne 22.9. jsme si připomněli 100 let české státnosti pořádaný Městysem Davle. Jako bonus byl výlet parníkem po Vltavě a Sázavě.
Ve dnech 17.-27. září se v Praze na Náplavce konala slavnostní prezentace projektu „Vodní doprava na řece Vltavě před 100 lety“, pod záštitou ministra dopravy Dana Ťoka a křest šífu posvěceném kardinálem Dominikem Dukou. Po celou dobu byli přítomni krojovaní Vltavané, kteří odpovídali na dotazy návštěvníků.
6.října byl uskutečněn zájezd do Českého Krumlova. Projížďka na vorech a vyprávění o historii a voroplavbě po řece Vltavě nás velice obohatila.
Každým rokem v říjnu podnikáme za každého počasí zájezd na výlov rybníka Musík.
Tradičně v době Dušiček vzpomínáme na zesnulé bratry a sestry v Davli a ve Štěchovicích. Druhý den společně s pražským Vltavanem uctíváme památku utonulých na řece Vltavě.
V prosinci se konal za přítomnosti krojovaných bratrů a sester vzpomínkový koncert na kapelníka Antonína Borovičku.
Milou povinností je předvánoční návštěva Mateřské školy v Davli a předání peněžitého daru na besídce dětí.
Každý měsíc vzpomeneme na narozeniny členů spolku. V roce 2018 bylo 22 jubilantů obdarováno dárkovými balíčky.
Průběžně se konají úklidové akce kolem Vltavy a v prostorách společenské místnosti Vltavanky.
K dnešnímu dni spolek Vltavan čítá 236 členů a průměrný věk je 62,29 roků. Do našich řad jsme přijali v loňském roce 11 nových členů.
Tím uzavíráme rok 2018.
Nyní se vraťme do roku 1937 na slavnostní Valnou hromadu konanou k příležitosti 40.výročí založení spolku Vltavan Davle.
Předseda spolku br.Zajíček vzpomíná, jak spolek před 40.léty začínal. Bylo to v době, kdy se po Vltavě plavilo několik desítek nákladních lodí, aby se těmito dopravoval do českého hlavního města Prahy různý materiál. Vltava poskytovala stovkám plavců a dělníků výdělek. U plavců zrodila se tak a byla uskutečněna myšlenka založiti spolek, jež by soustřeďoval všechny vltaváky a který by měl za úkol podporovati své členy. Úspěchů získal spolek jak na poli sociálním, tak národním, což za tehdejší vlády rakouských úřadů nebylo lehké. Po 40ti létech mnoho se změnilo. Vltava přetvořena v tiché jezero protéká rezignovaně kolem Davle. Lodě skoro vymizely a lid davelský pohlíží k ní pouze se vzpomínkou, neboť dnes nemůže mu dáti to, co kdysi a je proto nucen hledati svoji obživu mimo domov. Zbyla zde pouze jediná upomínka tradice Vltavy – Spolek Vltavan. Aby aspoň ta byla uchována, je nutno aby všichni daveláci posledního tohoto mohykána nenechali zaniknouti a ze všech sil pracovali k jeho udržení a dalšímu rozkvětu.
Stav členstva k tomuto výročí čítá 98 členů.
Ještě jedna zajímavost ze slavnostní schůze a to k 25.výročí osvobození v roce 1970. Ve svém projevu předseda spolku br.František Kutil připomněl významný den a to pořízení a rozvinutí nového spolkového praporu. Bylo třeba určitých finančních prostředků a zářným vzorem nám byli právě naši zakladatelé, jež tato myšlenka vedla od památné schůze založení Vltavana v Davli 26.prosince 1896, aby za velmi krátkou dobu a to již 14.srpna 1898 došlo v Davli k nejskvělejší slavnosti – k rozvinutí a svěcení spolkového praporu. Dlouhá doba však již uplynula a tento prapor má také svoje stáří 73 let a proto je nutno tento jako
památku zachovati. Usnesení toto vyvolalo mezi veškerým našim členstvem neočekávané nadšení i pochopení, jež lze skutečně přirovnat k období těsně po založení našeho spolku. Prapor byl umělecky zhotoven. Jedna strana praporu je červená, nese vltavanský znak – kotvu – což značí víru v budoucnost našeho národa. Druhá strana, blankytná modř naší milované Vltavy se znakem Městyse Davle a heslem francouzské revoluce – Rovnost – Svornost – Bratrství, bude vhodným a výstižným doplňkem rázovitého vltavanského kroje, který připomíná kroj francouzských námořníků a svou barevností českost jeho nositelů.
K tomuto slavnostnímu aktu složil oslavnou báseň Rudolf Dlabač, čestný člen Vltavanu Praha.
Dovolte mi na závěr přečíst několik veršů :
Vltavo,
řeko celého národa pramenící v tak úchvatném kraji
slyš, ne, to není náhoda, že dech se mi tají ať kdekoliv se s tebou setkám!
Tvých vod stříbrný pás odvždy vetkán do milované země a
proto láska, která dlí ve mně je upřímná a neskonalá.
Vltavo věz,
my Vltavani tebe milovat nepřestanem
a na tvých březích okouzleni rádi a vděčni stanem!
Děkuji za pozornost.